vaclav-a-kvetavaclav-a-kvetavaclav-a-kvetavaclav-a-kvetavaclav-a-kvetaupoutávka

KnihaKniha je literární verzí cyklu.
První díl už je z většiny rozebraný, poslední kusy mají skladem zde.

Na podzim pak vyšel druhý díl s podtitulem 'Nové putování'.
Epizody
1Hora Říp
V první části třináctidílného televizního putovního cyklu se herečka Květa Fialová a geolog a spisovatel Václav Cílek vydávají na naši nejslavnější horu. Tento malý vulkanický vrch si obyvatelé české kotliny zabudovali do svých bájí a mýtů. Říp totiž ležel uprostřed tehdejšího slovanského osídlení, především kmene Čechů. Postupně se stal Říp středem jejich světa, odkud bylo možno dohlédnout až k jeho hranicím. Přestože je doloženo, že v úrodných nížinách Labe a Ohře kolem Řípu žily desítky civilizací, na Řípu nikdy nebydleli lidé. Stejně jako řada vrcholků Českého středohoří Říp byl holý a až v devatenáctém století byl uměle zalesněn. Jaká tajemství tato hora ukrývá a co znamená pro český národ?
2Kozákov

Kozákov u Turnova je nejvyšší horou Českého ráje a doslova horou plnou pokladů. V druhém dílu televizního putovního cyklu herečka Květa Fialová a geolog a spisovatel Václav Cílek procházejí pískovcovými skalními městy Českého ráje.

Kdy a jak tato skalní města vznikla? Navštíví kdysi slavné lázně Sedmihorky, kde v devatenáctém století herci Národního divadla našli název pro magickou krajinu skalních měst a kaňonů- Český ráj.

Na Kozákově procházejí slavný Votrubcův lom, kde se těžily drahé kameny. Tato třetihorní sopka lákala vlašské prospektory už ve středověku, dala vznik turnovské šperkařské tradici a dodnes ukrývá množství achátu, ametystu, jaspisu a dalších polodrahokamů...

3Radhošť
Ve třetí části televizního cyklu Květa Fialová a dr. Václav Cílek putují po Radhošti, který se stal skutečně moravskou národní horou. Nový pohled na pověsti a mýty spojované s Radhoštěm, na tradici slovanského boha Radegasta a prvních věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Tato hora jako magnet přitahovala v devatenáctém století moravské vlastence a proto v sedle Radhoště, na místě kde skutečně žili poustevníci, vznikl soubor výletních ubytoven. Pustevny slovenského architekta Dušana Samo Jurkoviče se dnes řadí mezi naše národní dědictví. Snahu o národní identitu této hory dokresluje i kaple věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jejich sousoší a sochu pohanského boha Radegasta této hoře věnoval slavný Čechoameričan, sochař Albín Polášek.
4Trosky
Květa Fialová a dr. Václav Cílek procházejí pozoruhodnou krajinou sopek a skalních měst. Z královského hradu Veliš putují do Jičína, který se měl podle Valdštejna, podobně jako Florencie, stát centrem evropské politiky a umění. Nejslavnější česká lipová alej zavede poutníky do Valdštejnské lodžie, která je jedním z prvních stavebních kamenů Valdštejnovy plánované barokní krajiny. Mezi Jičínem a Troskami leží Prachovské skály, kde se uskutečnily první horolezecké výstupy na území Čech. Jak toto skalní město vzniklo a jak se proměňuje během staletí? Cílem trasy je hrad Trosky, obě jeho věže vyrůstají ze dvou čedičových suků a staly se unikátní dominantou Českého ráje.
5Milešovka
V další epizodě cyklu putuje Květa Fialová s Václavem Cílkem za třetím nejkrásnějším výhledem na světě. Toto napsal o Milešovce přírodovědec a zakladatel moderní geografie Alexander von Humboldt. Jak tato hora a okolní vulkány vznikly? Milešovka, " hromová hora" je nejvyšším masivem Českého Středohoří a je považována za největrnější a nejbouřlivější horu u nás. Možná právě proto na jejím vrcholku byla postavena první meteorologická observatoř na našem území. Kromě Milešovky vystoupíme na neznámou, ale pozoruhodnou tabulovou horu Hradišťany. V době bronzové zde vzniklo hradiště, které je nejvýše položeným dochovaným hradištěm u nás. Dodnes se po jeho obvodu zachovaly původní čedičové valy. A protože jsme v oblasti vulkánů, v magmatu v hlubinách země, vznikly české granáty...
6Kleť
Na vrcholek Kleti Květa Fialová s Václavem Cílkem putují z romantické zátočiny Vltavy pod Dívčím kamenem. Tento rožmberský hrad vyrostl na skalním ostrohu, který byl obydlen už v době bronzové. Na temeni protějšího kopce leží slavné keltské oppidum Třísov, které bylo součástí keltských hradišť zbudovaných podél Vltavy. Kleť, nejvyšší hora Blanského lesa, tvoří obří předsunutý masiv Šumavy, ze kterého jsou vidět prakticky celé Jižní Čechy a za dobré viditelnosti i hřebeny Alp. Možná právě proto na Kleti byla postavena první kamenná rozhledna v Čechách. Kleť je unikátní svým klimatem: díky jižním větrům, které přeletí Alpy, je zde tepleji, než ve stejné výšce na šumavských pláních. Co znamenala Kleť pro obyvatele Jižních Čech a jaký má význam pro český národ?
7Radobýl
Radobýl je poměrně nízký sopečný vrch, který jakoby vyrůstal přímo z Labe. Přesto je z něj dramatický výhled na nejrozsáhlejší oblast Českého Středohoří. Na západě je vidět Lovoš, Milešovka, Kletečná, dále Porta Bohemica, zřícenina Kamýk, na východě Sedlo, Říp a na jihu Klapý. Radobýl si při svém pobytu v Litoměřicích oblíbil otec českých poutníků Karel Hynek Mácha. Psal tady básně a z jeho vrcholu uviděl požár v Litoměřicích, který se mu stal osudným. Herečka Květa Fialová s geologem a spisovatelem Václavem Cílkem se vydávají po stopách Karla Hynka Máchy do centra Litoměřic, vystoupí na několik holých kopců se stepní květenou a unikátním výhledem na kaňon Labe. Vrch Radobýl věnoval Karel IV. Litoměřicím, aby se na jeho svazích pěstovala vinná réva. Dodnes tady najdeme několik viničných tratí, kde se rodí vysoce kvalitní bílá vína ze Žalhostic a Velkých Žernosek. V minulosti byl na Radobýlu těžen čedič, při těžbě tady vznikla hluboká jizva, rozsáhlá lomová stěna, kde můžeme rozpoznat unikátní sloupcový rozpad této horniny. Na samém vrcholku Radobýlu stával už od 17. století dřevěný kříž, dnes tady najdeme kříž kovový, který symbolizuje osud Karla Hanky Máchy.
8Blaník
Nejsme daleko od pravdy, když prohlásíme, že Blaník se stal nejznámější a nejstarší vojenskou základnou v Čechách. Tato hora jako magnet přitahovala umělce, vizionáře a blouznivce. Už v patnáctém století lidé putovali na " posvátnou horu Blaník" , aby tady nechali několik kamenů na stavbu kostela. Prvním, kdo horu popsal jako zázračnou, byl vizionář a blouznivec, zakladatel utrakvistického hnutí mikulášenců, Mikuláš Vlásenický. Předvídal u paty Blaníka několikadenní bitvu, kdy se místní býkovický rybník naplní krví a kdy z hory Blaník vyjde vojsko a nepřátele vyžene pryč z České země... Za zázračný byl považován i Malý Blaník, na kterém stával malý hrad, který zmizel téměř beze stopy. V době baroka na Malý Blaník putovali věřící a proto tady byla postavena poutní kaple sv. Magdalény. Z oválné barokní budovy se dodnes zachovaly jen obvodové zdi a rozsáhlou kapli pohltil bukový les. Na Velkém Blaníku najdeme ruiny o dva tisíce let starší. Jedná se o zbytky valů keltského opevnění z prvního ticíciletí před naším letopočtem. Jedná se o poměrně malé území, které mohlo sloužit jako vojenská pevnost anebo obětiště. Květa Fialová s Václavem Cílkem navštíví také Veřejovou skálu, která se podle pověsti otevře a z ní vystoupí bájné vojsko, až bude českému národu nejhůře. Proč to byl právě Blaník, ke kterému se upíná naděje národa?
9Hostýn
Cílem putování Květy Fialové a Václava Cílka je „ maják Moravy“, Hostýn. Jejich cesta začíná v nedaleké vesnici Rusavě, kam byli za trest přemístěni valašští rebelové. Valaši sem v sedmnáctém století přinesli svoji víru a valašsko pastýřskou kulturu. Dodnes se shodují jména osadníků se jmény ze Vsetínska a Vizovicka... Vrchol Hostýna byl po mnoho staletí opevněn, posledními doloženými obyvateli Hostýna byli Keltové. Důkazem jsou zbytky až desetimetrových valů. Hostýn byl jedním z nejvýznamnějších keltských oppid na Moravě a z této lokality bylo možné kontrolovat Jantarovou stezku, po které putovaly karavany se zbožím mezi Baltem a antickým světem. Zřejmě kronikář Václav Hájek z Libočan vytvořil v 16. století legendu o zázračném vítězství Jana ze Šternberka nad Tatary na Hostýně. Tento příběh dostal nový smysl v pobělohorské době, kdy se proměnil v mariánskou legendu. Na vrcholu Hostýna vyrostla poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie, ta byla časem opuštěna a znovu postavena. Počátkem dvacátého století byla mezi dvěma vrcholy Hostýna postavena unikátní křížová cesta, kterou navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič ve slohu inspirovaném lidovou tradicí. Proč a kdy se Hostýn stal jednou z nejpamátnějších moravských hor?
10Sněžka
Na naši nejvyšší horu Květa Fialová s Václavem Cílkem putují Obřím dolem, kde se usadili původní obyvatelé Alp. Ještě před sto lety Obří důl vypadal jako alpské údolí s pasoucími se kravičkami na květnatých loukách, dnes je zalesněn. Na úbočí Sněžky se ukrývá vstup do středověkého dolu Kovárna, kde se několik staletí těžily barevné kovy a později arzenové rudy. Ty se pak zpracovávaly v pecích v dnešní Peci pod Sněžkou. V útrobách hory jsou téměř čtyři kilometry štol a část byla díky albeřickým speleologům zpřístupněna turistům. Sněžka patří k nejchladnějším místům v republice a spolu s hřebeny Krkonoš se stala výspou severské tundry. Krkonoše jsou geologickou čítankou posledních ledových dob, nacházíme tady důsledky činnosti malých ledovců. Čím jsou Krkonoše jedinečné a co je spojuje se vzdálenou Skandinávií?
11Pálava
Pálava je vápencové pohoří, které na jižní Moravu k nám přicestovalo z velké dálky v třetihorách, v období alpínského vrásnění. Dodnes Pálava připomíná mamuta a patří k nejdéle osídleným místům našeho území. Touto sluneční krajinou putuje Květa Fialová a Václav Cílek za soškou Věstonické Venuše, která je považována za nejstarší keramickou sochu na světě. Vznikla zhruba před třiceti tisíci lety a je vypálená z jemné hlíny s úlomky vápence anebo kostí. Území při soutoku tří řek - Dyje, Svratky a Jihlavy - pod Pavlovskými vrchy, proslavily bohaté archeologické nálezy, které doložily jeho dávné osídlení lovci mamutů a dalších kultur. V Dolních Věstonicích najdeme i Kalendář věků. Jedná se o bývalý lom, kde v dvanáctimetrové vrstvě spraší můžeme číst, jak se vyvíjelo naše klima v posledních sto tisíci letech. Je pravděpodobné, že poblíž Mušova byla napsána první kniha na českém území. Nejedná se o památku na věrozvěsty Cyrila a Metoděje, ale na vojenský tábor desáté římské legie, kterou pravidelně navštěvoval římský císař Marcus Aurelius a právě tady zřejmě psal slavné Hovory k sobě...
12Bezděz
Velký Bezděz je pozoruhodný osamělý sopečný vrch, z něhož je možné kontrolovat čtvrtinu Čech. Zřejmě toto bylo ve třináctém století důvodem, proč na jeho vrcholu vyrostl raně gotický hrad. Ten se pak shodou okolností stal zřejmě nejslavnějším královským žalářem. Tady nedobrovolně prožil řadu měsíců teprve sedmiletý Václav II., kterého tady nechal uvěznit markrabě Ota Braniborský. Květa Fialová s Václavem Cílkem putují na Bezděz ve stopách Karla Hynka Máchy. Jejich cesta vede kolem Velkého rybníka, který byl až koncem čtyřicátých let přejmenován na Máchovo jezero. Sousední rybník Břehyně je starší a přírodovědně mnohem cennější: obklopují jej rákosiny, rašeliniště a mokřadní louky a už v roce 1933 byl vyhlášen jako přírodní rezervace. V celé oblasti až k Ralsku jsou neobyčejně chudé písčité půdy a tak se toto území od středověku spíše vylidňuje. Možná právě proto se Karel Hynek Mácha do tohoto pustého kraje zamiloval. Bezděz navštívil nejméně sedmkrát a v jeho okolí našel i námět pro svůj Máj. Jakou roli sehrála tato pevnost v české historii a jak cenná je okolní krajina?
13Petřín
V poslední epizodě třináctidílného cyklu České televize se Květa Fialová a Václav Cílek vydávají na Petřín a to nejdřív po Vltavě. Plují pod Karlovým mostem, který byl pět staletí jedinou spojnicí mezi oběma břehy řeky. Z Petřína bylo možné kontrolovat velký kus Vltavy a prakticky celé osídlení Prahy. Ze západní strany ze strahovské pláně ale jako kopec nepůsobí... Kronikář Kosmas Petřín popsal jako místo velmi skalnaté, jemuž právě pro množství skal říkají Petřín, zřejmě od latinského slova petra, což znamená skála. Na temeni Petřína vznikly opukové a pískovcové lomy a část románské Prahy byla postavena právě z petřínské opuky. Od Újezdu až na Pohořelec za Strahovský klášter se táhne přes tisíc metrů dlouhá opuková Hladová zeď. Ta měla nesporně obranný charakter a současně dala stovkám lidí práci. Po pískovcových lomech na úbočí Petřína zůstaly stěny, dodnes na nich najdeme milostné vzkazy návštěvníků z devatenáctého století. Zajímavé je, že lesní porosty na Petříně mohou být pozůstatky původního pralesa, na jeho svazích byla středověká obora, kde se netěžilo dřevo. Putování po Petříně přináší řadu nových pohledů na kopec, pod nímž se psala historie Prahy...

Květa Fialovávyrůstala na Slovensku. Rodiče, především matka, ji přivedla k budhismu. Po studiích na brněnské JAMU působila v oblastních divadlech a v roce 1958 přijala angažmá v pražském Divadle ABC, které v té době řídil Jan Werich. Působila zde až do roku 1991. Od té doby nadále hostuje v Městských divadlech pražských (Fialové květy štěstí, Šakalí léta) a účinkuje ve Slováckém divadle ve světově známé hře Harold a Maud. Za tuto roli obdržela v roce 2011 Cenu Thálie.

Dr. Václav Cílek, CSc.geolog, spisovatel, filosof, klimatolog, v neposlední řadě popularizátor vědy. Spolupracoval na 30-ti knižních titulech. Za knihy Krajiny vnitřní a vnější a Makom: Kniha míst získal Cenu Toma Stopparda. Cenu ministra životního prostředí pak za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie. V roce 2009 získal cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 jako člověk, který svým dílem významně rozšířil lidský obzor, poukázal na méně známé jevy a souvislosti, napomohl včlenit výsledky vědy do obecné kultury a prohloubil alternativy lidského pohledu na svět, kosmos a základní otázky bytí.

Dr. Martin Slunečkoscénárista a režisér je autorem projektu Magické hory Čech a Moravy. Jeho produkční společnost Niké TV production se věnuje dokumentům, sociální a ekologické problematice a především cyklickým pořadům z oblasti edutainment od roku 1990. Během tohoto období vytvořila v koprodukci s Českou televizí přes stovku pořadů